Nikdy jsem na kytky moc nebyla. Ve škole mi uschnul i sukulent...
Nevím přesně, kde se to zvrtlo, ale dneska mám květin plná okna a jsem potěšená, že je můžu rozdávat. Můj muž tvrdí, že nás brzy vystěhují...Asi má pravdu ;)
Aby se tak nestalo, nejmenší rostlinky mého oblíbeného lopatkovce - květiny co čití vzduch - putovaly k novým majitelkám :)
Se všemi ženami jsem si domluvila termín kdy se staví. A na jednu jsem zcela nezáměrně zapoměla. Oblékla jsem syna do školky a ozval se zvonek.
" Jééé já bych na vás zapoměla, omlouvám se, hned vám ty kytky přinesu!"
" To nevadí, já počkám." řekla paní, která zůstala stát na schodech před domem, s pastelkovou taškou v ruce.
" Tak, tady je máte. Potřebují hodně světla a o zálivku si řeknou :)"
" Děkuju, tady máte...."
" To jste nemusela, nic jsem za ně nechtěla..."
" Já vím, to máte z mojí zahrádky a tašku jsem dostala :) "
Řekla a šla domů. Měla jsem radost. Taška ukrývala krasnou, menší dýni hokaido a skleničku cuketové omáčky :-P Byla výborná ;)
Pár dní na to mi napsala zákaznice zprávu s objednávkou, a že se staví až pujde do města. To je super, neutratí za poštovné a mě ušetří práci s balením a cestou na poštu....
Do čeho já jí to ale dám....JO! Do té tašky s pastelkama! Je moc hezká, pevná a moje naplnění, bylo velmi příjemné a zákaznice spokojená.
Taky "točíte" dárkové tašky? A stalo se vám někdy, že tak co jste darovaly se k vám vrátila?
Komentáře:
Komentáře mohou vkládat jen přihlášení uživatelé.