Vaše POTVORblogy

Portál Potvor.cz přináší různé návody. Nevím, zda můj příspěvek pomůže v tvoření básní jiným, ale minimálně shrnuje mou „básnickou kariéru“. Za básníka se však nepovažuju, spíše za člověka, který se baví psaním veršů různé kvality. Odpověď na otázku v titulku najdete až v samém závěru povídání. Nejdříve však několik bodů mapujících mojí básnickou cestu životem:

1. Básně může psát skutečně každý. Základní pomůcky k tvorbě jsou tužka a papír nebo klávesnice počítače. A abych nezapomněl – hodí se také mozek, nápady a schopnost práce s jazykem. Kvalitní básně totiž nemůže psát každý.

2. Kdy začít? Prostě až to na člověka přijde. Na mě to poprvé přišlo v páté třídě. Sepsal jsem tehdy prokazatelně čtyři básně. Dodnes je mám schované ve skříni. Byly to takové dětské říkačky, viz ukázka z básně Štěstí a rozum (1971):

Kdo má štěstí, ať je rád
Nemusí mít bídu ani hlad
Kdo má rozum? Neví se.
Když ho někdo hledá, ztratí se

3. Druhá múza (nebo míza?) se objevila logicky v době maturitní a pomaturitní. Napsal jsem dvě docela slušné básně, kterými jsem se snažil působit na jednu spolužačku. Marně. Nevadilo mi, že jsem neuspěl, horší bylo, že báseň dala své kamarádce, která mě začala uhánět. Neuspěla.

Na fakultě jsem poprvé básnil volným nerýmovaným veršem. Jednu báseň mi dokonce otiskl fakultní časopis. Dostatečně motivován jsem si naplánoval připravit sbírku básní s názvem „Blázni mezi kapkami deště“. Když si dnes čtu, co jsem tenkrát stvořil, jsem rád, že jsem plán nerealizoval. Byly to hrozné voloviny.

4. Dospěláctví, jehož začátek datuju svatbou, nebyl básnicky příliš tvůrčí. Práce a rodina plně naplňovaly můj život. Přesto jsem se občas ve volném čase věnoval psaní textů k písničkám a různým (rádoby)vtipným veršíkům, psaným třeba k výročí svatby:

Moje láska, milá Dano
Na radnici řekla „ano“
Tvojí osobě
Od těch dob má touha roste
Říkám, že chci dnes i posté
Ležet na tobě

5. Kde hledat náměty pro verše? Odpověď je jednoduchá – všude kolem nás. Lidi, vztahy, ulice, příroda, politika. Prostě planeta Země. A komu by to bylo málo, může zamířit i do jiných galaxií.

6. Jaké verše psát? Záleží na povaze autora. Já píšu rád rýmované verše, které mají děj. Občas i jedovaté, vždyť jsem narozen ve znamení štíra. Lyrika ze mě občas prýští, když potřebuju ventilovat nějaký stres. Rád zkouším vyprávět příběhy ve verších. Neříkám, že se mi to daří, ale baví mě to.

7. Kde psát? Klíčové verše mě napadají za chůze. Snažím se je udržet v hlavě do chvíle, kdy mohu sednout a psát. Místem psaní se tak často stává tramvaj číslo 14. Tam vznikla i báseň s příhodným názvem „Jízda sockou“. Najdete ji v chystané sbírce.

8. Básník má mít umělecké jméno. Přestože se nepovažuju za umělce, pseudonym jsem zvolil, abych se trochu „odklonil“ od svého zaměstnání a taky abych šel s dobou. Asi je všem jasné, že Max Boban je pseudonym. Max byl dědeček, Boban přezdívka mého syna v předškolním věku. Moje pravé jméno se dočtete v chystané sbírce básní. Možná…

9. Básnická sbírka je cílem každého poety. Já jednu chystám, má pracovní název „Třetí míza“. Je téměř hotová. Obsahuje výtvory z let 2009 – 2012. Obrázky, které k básním patří, by měla namalovat skvělá výtvarnice. Našel jsem ji na Potvoru.cz :-)

10. Každý básník má své vzory. Já mám dva – Karla Havlíčka Borovského a ze současných Jiřího Žáčka. Neopisuju od nich. Také se s nimi nemohu srovnávat. A tím se dostávám k odpovědi na otázku „Jak se stát básníkem?“ Já vlastně ani nevím...

Na závěr ukázka z chystané sbírky:

Protiklady

Ó Ká říkáš, jsi-li na vítězné pouti
Ká Ó, jakmile se tvoje duše hroutí

Smůlu máš, když nohou šlápneš do kravince
Štěstí, pokud vedle leží zlaté mince

Bohatý se cítíš s penězi za zády
Chudý - ztrácíš-li pak svoje kamarády

Lásku vnímáš coby směs vášně a citu
Nastane-li zrada, uteče ti z bytu

Těžký život žiješ, problémy se brodíš
Lehkým stane se, jak za hlavu je hodíš

Otázkou většinou prahneš po poznání
Dobrá odpověď však nemusí být k mání

Dole těžko dýcháš uvnitř šedého davu
Nahoře jsi pán, leč ustřelí ti hlavu

Bez hlavy se ale otevřeným stáváš
Introvertům zdálky nepokrytě máváš

Vždyť je život skvělý, byť má svoje vady
Občas pozlobí tě jeho protiklady...