Vaše POTVORblogy

Listopadový večer 22 hodin. Opuštěný temný dům stojí v ještě temnější rozkopané ulici.Kamenné točité schody vedou do klenutého sklepa.

Po těchto schodech schází vůl. Kráčí opatrně, jen po hmatu, protože žárovka už před lety praskla. Po 4 dvanáctihodinových směnách v práci by měl zařezávat v posteli. On se však rozhodl rozřezávat kameny. A tak se opatrně sune obtěžkán nákladem. Nese řezačku, 3 pytle kamení (Jeseník, Český ráj, Argentina), láhev na chladící vodu, kbelík, sluchátka, ochranné brýle, hadr, papírové utěrky, lepící pásku, pravítko, tužku, karborundový brousek, šroubovák, hasák, malý stolek a ještě menší stoličku. Okolo krku má omotaný prodlužovací kabel.

Konečně dole ! Je tu rovná podlaha a ... A funkční světlo ! Cvaknutí vypínače osvětlí ponurý sklep, ve kterém černá plíseň pomalu požírá lahve vína.

Na stropě zimují babočky paví oko.

Velice nebezpečná zvířata. Když je vyruší rachot řezačky zmateně poletují a křídly víří radioaktivní částečky vzniklé rozpadem radonu. Spolu s plísní a kamenným prachem je to hotový balzám na plíce. V blikajícím světle žárovky opatrně odřezávám slabé plátky kamenů.

Pozor na ruce ! Nechci šperkařkám poslat v balíčku odřezané prstíky.

Z kombinace minerálů, vody, kvalitních diamantů na řezacím kotouči, zvláštní atmosféry sklepa a fantazie vznikají děsivá zvířata i úhledné šperkové kameny. Tedy zatím pouze jejich zárodky. Bude potřeba ještě hodně práce než šperky z jesenických kamenů ozdobí výstavu v muzeu.