Vítám vás u druhého dílu seriálu z mého života o tom, že všechno co vám nabízím mám většinou roky vyzkoušené a skutečně to funguje ;)
Dnes vám budu vyprávět o tom jak jsem začala a skončila s pletením z papírových ruliček :)
Byla jsem na střední a inspiraci k tomu mi dala moje mamka. Nachytala jsem ji v obýváku s kupou Blesku, dlouhým pravítkem a nůžkami :) Stříhala dlouhé pásy a motala je na špejli. Hned se mi to zalíbilo. Chvíli trvalo, než byly ruličky k něčemu jinému než na podpal. Nevzdala jsem to a pokračovala ;)
Po spoustě stříhání, zlomených špejlí a celé série zoufalých manželek jsem konečně začala motat krásné pevné ruličky, které byly k pletení akorát :)
Za chvíli jsme košíky měly od skříní po toaletu :) Několik jsem jich prodala a několik jich čeká na svou chvíli schovaných ve skřínce.
Zlom nastav ve chvíli, kdy jsem zjistila, že se pro tohle krásné, ale náročné řemeslo začal vyrábět speciální papír....Úplně mě to nadšení pro tu práci opustilo a přestalo mi to dávat smysl...Nicméně....
Ty co používám, jsou ale už letité, pamtují stěhování, svatbu, i řádění mého syna. Věřím, že ještě nějakou dobu sloužit budou :)
V čem máte vy, svoje nezbytnosti?
Komentáře:
Komentáře mohou vkládat jen přihlášení uživatelé.