Vaše medailony

Úžasné originální drátované šperkovnice a dekorace od Jany Chrástecké tvořící pod jménem Janine.w  nelze přehlédnout - jsou to doslova malá umělecká díla! Jak se k drátování vlastně dostala? A co by si přála...? 

My jsme Janu trošku "vyzpovídali"... :-)

Jani, co nám o sobě prozradíte?

Jsem z malinké vesničky Vápenice, z nádherného kraje Bílých Karpat, kde bydlím na samotě se svým anglickým přítelem a mám dvě dospělé dcery. Momentálně pracuji v bistru - tedy spíš menší restauraci, kde vařím a obsluhuji. Tahle práce s lidmi je docela "šílená", drátování doma mi ten klid a pohodu vykompenzuje... :-) Miluji přírodu, zvířata, zpěv ptáků, houbaření, dobrou knihu a čokoládu. No a abyste věděli, právě jsem oslavila své půl století... :-)

Jak dlouho už tvoříte a jak to vlastně začalo? A bylo to vždy "drátování"?

Já jsem tvořila snad odjakživa! Jako malé jsme s kamarádkami vyráběly náhrdelníky maminkám, sádrové obrázky, obrázky z vylisovaných květin a další nádherné dekorace.... :-) Když přišly na svět dcerky, chtěla jsem, aby byly krásné, takže jsem pro ně šila a háčkovala, po večerech jsem vyšívala ubrusy a obrazy nebo pinzetou vytvářela růžičky z moduritu...Prostě tvoření byl vždycky můj svět... Když mi ve 35 - ti letech zemřel manžel, najednou nebyl na tvoření čas... Přišel smutek,  finanční problémy a dvě zaměstnání, abych holky uživila. K drátování jsem se dostala až po přestěhování ze severní Moravy sem ke slovenským hranicím, kdy jsem v zimě přemýšlela, co bych zkusila nového... :-) Byla to úplná náhoda vzniklá brouzdáním po netu a hlavně to byla láska na první pohled... :-) Nemám ráda kurzy, takže jako samouk jsem vzala do rukou drát a kleště a vznikl první  kousek. Vypadal hrozně, ale byl můj! :-) Teď jsou to 3 roky...

Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?

Profesionálně se tvorbě bohužel nevěnuji, ale strašně moc po tom toužím! Je to můj velký sen - nemuset jet ráno do práce, která mě popravdě nenaplňuje a nebaví, uvařit si kávu a zavřít se do dílničky, která by byla jen moje. A jelikož už vím, jak funguje pozitivní myšlení, věřím, že se tak jednou stane. :-) Drátuji většinou o víkendech, když jsou zakázky, tak i po práci, většinou až do noci... Času je tak zoufale málo a nápadů miliony!

Jaké další hobby kromě tvoření ještě máte?

Tohle bych s dovolením trošku rozvedla, je to takový můj životní příběh...:-) Vyrostla jsem na vesnici, s manželem a dětmi jsem pak asi 20 let bydlela ve městě v paneláku, ale strašně mi tam chybělo ticho, klid a příroda. Jednoho dne mě "něco" vtáhlo do krámku v našem městě, kde jsem nikdy nebyla. A tam jsem uviděla obraz, který mě doslova uhranul! Byl na něm dům, vedla k němu klikatá cestička, okolo velká zahrada, pod ní potůček, všude lesy a bílé hory...Stála jsem tam a hrozně si ho přála, jenže peněz bylo málo. Měla jsem ho v hlavě celý den... A hned druhý den ráno jsem šla zpátky a obraz si koupila. Roky jsem se na něj dívala a přála si žít na takovém místě. Teď bydlím v Bílých Karpatech, domů jezdím přes les po klikaté cestičce, pod naší velkou zahradou zurčí potůček... :-) A všude okolo je moje další hobby - zvířata. Slepice, kočky, kozy s ovečkami a náš nový miláček - čuvač Benjamin...Ti mi dávají tolik potřebnou energii. A když potřebuji "zničit" tělo, poseču kus zahrady nebo se vnořím do své velké skalky a do zahrádky, kde sadím, pleju, sklízím a kochám se. Taky ale někdy na pár dní ráda odjedu s přítelem na dovolenou někam do tepla a nechám se tam rozmazlovat, vyčistím si hlavu a těším se, až se vrátím do svého království a pustím se do další práce.  P.S. Obraz mi stále visí na zdi v ložnici... :-)

 
Jakými vlastnostmi by Vás popsali Vaši známí, kamarádi? Co by o Vás řekli?

Tak to bych taky ráda slyšela! :-) Kdysi jsem bývala dost náladová, věčně jsem bojovala za nějakou nespravedlnost, dnes jsem starší a klidnější. Ráda se směju, ale taky si někdy ráda "zalezu" do svého koutku a přemýšlím o životě. Hodně známých mi řeklo, že když mě poprvé uviděli, připadala jsem jim namyšlená, ale po čase zjistili, že jsem úplně normální ženská, tak snad to není tak hrozné  Ale vím, že jsem typická váha.

Kde a jak jste prodala svůj první výrobek?

Prodávat jsem začala na internetu - na jednom prodejním serveru, který jsem objevila taky náhodou. Těch náhod je prostě moc... Nebo že by to nebyly náhody...? :-)

Jezdíte na  trhy? Kde všude své výrobky nabízíte?

Svoji tvorbu nabízím pouze na internetu, k prvnímu prodejnímu webu jsem přidala další. Zakázky mívám také od známých, spolupracovnic, od známých mé dcery... Na trhy nejezdím, na to opravdu nezbývá čas. Ale ráda bych v  budoucnu využila aspoň nějakou akci, protože miluji přímý kontakt s lidmi. Tak uvidíme.

 
Je nějaká činnost, která Vás fakt nebaví a vůbec Vám nejde?

Kdysi jsem dělala ve finančnictví, moc mě to bavilo, ale bylo to hodně o cestování a hlavně o nervech, je to psychicky náročná práce. Když jsem si hledala novou, říkala jsem si, že budu dělat všechno, jen ať je to blízko a ne vaření. Jenže to je v těchto končinách problém, takže to, co jsem nechtěla, se nakonec stalo. Dostala jsem kontakt do blízkého bistra, jela jsem tam a můj pohovor byl následující: "Hledám někoho do kuchyně". Aha, ale mě vaření nebaví. "Tak to ne". Ale já bych to chtěla zkusit. "Tak jo". Tak takhle se u nás na kopanicích dělají pohovory... Dělám tam už třetí rok, moje šéfová je úžasná ženská, ale vaření mě pořád nebaví. Jinak asi není práce, která by mi vadila. V pohodě nasekám dřevo, podojím kozy anebo s láskou umyji nádobí... :-)

Co se Vám pracovně nejvíce povedlo? Co je Váš největší úspěch?

Když o tom teď přemýšlím, tak asi to drátování. Začala jsem vlastně z ničeho, bez kurzů a informací... A i když se někdy nedařilo, nikdy mě nenapadlo s tím seknout, drátování miluji! Když chytnu do ruky kleště a drát, přestane pro mě všechno existovat, vnímám jen to, co dělám. Během tvorby měním plán, všude se povalují papírky s kresbami...Dávám do tvorby všechno. A když jdu večer spát, v posteli se mi rojí v hlavě další nápady... Snad můžu říct, že jsem se za ty 3 roky posunula někam, kam jsem ani nedoufala... A hodlám se posunout ještě mnohem dál. Za můj úspěch taky pokládám to, že jsem se ve svém věku naučila jakž takž anglicky, abychom se doma vůbec nějak domluvili... :-) No a taky se mi moc povedly moje dvě dcery, ale to mi nedalo žádnou práci.

Co plánujete do budoucna? Co byste chtěla dokázat?

Už jsem to zmínila - přála bych si živit se jen drátováním, mít na něj čas a posouvat se tam, co mám zatím jen na papíře. Taky miluji práci se dřevem, i tady už mám spoustu nápadů, moc se mi líbí vintage styl a ráda bych ho s drátem zkombinovala... Ale na to bych potřebovala ještě tak dalších 50 zdravých let.  Prostě bych chtěla v klidu a pohodě žít svůj život, bez stresu a věčně naštvaných lidí.

Který prodejce  u nás je Vašim favoritem, od kterého byste si vybrala výrobky?

Moc se mi líbí cínované šperky od Dalmatinky a elkeramiky, kabelky od Lucoto, FuFu sukně a oblečení od Cyary. Ale úžasných prodejců je tady spousta... Všechny obdivuji pro jejich nápady, pro jejich životní náplň, že nezůstali jen u koukání na televizi, ale tvoří, aby si udělali svůj život plnější a originálnější...A aby potěšili ty spousty nakupujích. A vám patří veliký dík za to, že nám všem umožňujete, abychom tady mohli svou tvorbu představit, opečovávat své obchůdky a posílat své výtvory dál do světa.

                     Jani, my moc děkujeme za Váš čas, za krásné a inspirativní  

                        povídání a přejeme, ať se Vám všechna přání splní... :-)