Vaše POTVORblogy

Toužíte po náušnicích, jaké nikdo nemá? Tak si je vytvořte sami. Technika smršťovací fólie má široké možnosti, jak realizovat vaše nápady. Pracovat s ní může opravdu každý, stačí si osvojit pár triků. Další výhodou je, že nepotřebujete žádné speciální pomůcky a že zapojit se mohou i děti.

Na čtyřlístkové náušnice potřebujete:

1 list smršťovací fólie

černé a zelené permanentní fixy, nejlépe různých tlouštěk

zelené pastelky

nůžky, raději menší a ostré

děrovačku

akrylový lak

štěteček, vatové tyčinky

pečicí papír

náušnicové háčky

bižuterní kroužky

bižuterní kleště

A ještě pár samozřejmých věcí, které máme běžně kolem sebe, jako třeba elektrickou troubu, tužku a pár bílých papírů a něco na zatížení.

Podstata této techniky spočívá v tom, že na fólii něco nakreslíte, vystřihnete a upečete v troubě. Teplem se fólie zmenší a ztvrdne. Pak už stačí jen přelakovat a je hotovo. A aby nedošlo k nedorozumění: fólie nemá nic společného s tenkou potravinářskou fólií, které se také říká smršťovací a balí se do ní třeba maso nebo bagety. Smršťovací fólie (anglicky „shrink plastic") je tužší list plastu, trochu ohebný, zpravidla průhledný, případně z jedné strany matný. Koupit se dají i barevné a neprůhledné varianty, záleží na tom, co chcete vytvořit. Fólii dostanete ve výtvarných potřebách nebo v papírnictvích od různých výrobců, buď se prodávají jednotlivé listy (formát blízký A4) nebo celé sady. Návod bývá obvykle dost stručný, vždy ale obsahuje informace o tom, na kolik stupňů se výrobek peče. Určitě si jej přečtěte.

Nejprve si připravte šablonu. Je důležité si uvědomit, že se pečením fólie opravdu podstatně zmenší. Proto je vždy nutné nakreslit si dílky větší. O kolik? Těžko říct. V návodu je většinou uvedeno, že tvar se zmenší třikrát, pětkrát či sedmkrát, ale je poněkud obtížné si to představit. Budete muset experimentovat a tu svoji fólii vyzkoušet. Šablonu si nakreslete od ruky nebo použijte už nějakou hotovou. Já jsem si obkreslila čtyřlístek podle vykrajovačky na cukroví. Ta měří zhruba 5 x 5 cm. Je zcela na vás, zda si předkreslíte jen obrys, nebo si do šablony nakreslíte celý „vzoreček".

Fólii přiložte na šablonu a můžete začít kreslit a vybarvovat. Fólii berte do rukou raději jen za kraje, aby se zbytečně neumastila, barvy by pak hůře chytaly. Určitě pomůže, když si nejdříve důkladně umyjete ruce a nebudete pracovat v průvanu: fólie ráda chytá každou částečku prachu. Kreslete výhradně permanentními fixy, prodávají se třeba pod označením „popisovač CD/DVD", a pastelkami. Také se dají koupit kreativní sady fixů, jimiž se dá kreslit na různé materiály: doporučuji je ovšem předem vyzkoušet, zda jsou použitelné i pro vaši fólii.

Některé pastelky budou na některé fólie špatně chytat, ale nedejte se odradit: permanentní fixy chytnou vždy. Při vybarvování a kombinaci barev a vzorů mějte na paměti, že zmenšením barvy ztmavnou. Mnohdy jsou po upečení vidět jednotlivé tahy, vybarvujte proto pečlivě, nejlépe stejným směrem. Nepřejíždějte fixem hned totéž místo opakovaně, barvu můžete strhnout a hůře tam chytne, je to totéž jako při natírání. Pokud se stane, že barvu strhnete, počkejte chvilku, než fix zaschne, a pak bílé místo opatrně fixem zatupujte, tzn. dělejte hrotem drobné tečky těsně vedle sebe, netáhněte. Při vybarvování dbejte i na to, abyste si již hotovou část nerozmazali rukou.

Hotový motiv vystřihněte, aspoň 1 mm od obrysu. Lépe je použít malé ostré nůžtičky, fólie se snadno roztrhne, takže pozor v zatáčkách.

Do vystřiženého motivu procvakněte děrovačkou dírku. Já jsem si z děrovačky odstranila zadní kryt a držím ji vždy spodkem nahoru, abych lépe viděla, kam děruji. Motivy přesuňte na plech s pečicím papírem. Podívejte se do návodu, zda neuvádí, jakou stranou motiv na plech umístit. Když je motiv pokreslenou stranou dolů, někdy se přichytne k papíru. Když je motiv pokreslenou stranou nahoru, obtiskne se někdy struktura papíru na fólii. Nenechte se odradit, pokud to v návodu není, obě cesty jsou správné. Časem sami získáte zkušenost, co je pro vaši fólii lepší.

A teď nastává ta nejtajemnější část tvoření: pečení! Plech s motivy vložte do trouby a zapněte na předepsaný počet stupňů. Stojí za to dívat se do trouby, která právě pracuje za vás, je to neuvěřitelné. Fólie se po chvíli začne všelijak kroutit a rolovat, jakoby tancovala nějaký nevídaný tanec. Někdy se dokonce zaroluje tak, že musím troubu otevřít, plech povysunout a motivu trochu pomoct se rozvinout. Když vidíte, že se zmenšená fólie srovnala a jen si tak v troubě spí, je načase plech vyndat. Celý div trvá jen pár minut.

Jak fólie na vzduchu stydne, snaží se pokračovat ve svém tanci, proto je dobré upečené motivy ihned po vynětí z trouby zatížit, aby se nezkroutily. Já používám dvě hladká skla z fotorámečků, mezi něž motivy zavřu a zatížím třeba knihou.

To je rozdíl, co? Tohle jsou upečené čtyřlístky v porovnání s původní šablonou. Také si všimněte, jak barvy ztmavly a fólie zesílila. Překvápko zažijete i s tím, že se fólie nesmršťuje stejnoměrně, takže čtyřlístky opravdu nebudou všechny stejné jako z automatické linky.

Malé motivy uschnou během chvilky, proto se hned můžete pustit do lakování. Použijte průhledný akrylový lak, ten je na vodní bázi. Opět jej koupíte ve výtvarných potřebách nebo v papírnictvích, většinou vám nabídnou lak na ubrouskovou techniku. Syntetické laky by barvy i fólii rozleptaly. Nanášejte tenkou vrstvu laku, mně se nejlépe osvědčilo lakování pomocí vatových tyčinek.

Průhledný lak je po nanesení obvykle bílý, nelekněte se. Jak schne, průhlední. Všimněte si, že vatová tyčinka je od barev: ano, i vlivem akrylového laku (nebo spíše vlhkosti) některé barvy pouští. Proto je nutné nanášet jen tenkou vrstvu laku, nechat pořádně zaschnout a pak přelakovat znovu. Dobré je postupovat od nejsvětlejších míst k nejtmavším, aby se motiv neušpinil od rozmazaných barev. A také často měnit tyčinku.

Nalakované motivy skládám na okraj talíře, aby proschly. Na porcelánu se s nimi dobře manipuluje. Někdy totiž lak proplyne dírkou pod motiv a ten se pak přilepí k podložce. Když dáte motivy schnout na papír, obtížně se budou odstraňovat, pakliže se přilepí. Zbytky nežádoucího laku setřu vlhkým hadříkem.

No vidíte, jsme u konce, vlastně spíš u zrodu vašich nových náušnic. Čtyřlístky jsou uschlé, zbývá je připevnit pomocí kroužků na háčky. Pokud nemáte zkušenosti s ketlováním, nezoufejte, stačí jen pootevřít bižuterní kroužek, motiv do něj vsunout a kroužek zase uzavřít. Já jsem použila na jednu náušnici dva kroužky, větší a menší, aby byly v uších správně natočené.

K rozevření kroužků potřebujete dvoje kleštičky, kterými si kroužek chytnete na opačných stranách a protipohybem jej rozevřete. Já místo druhých kleští používám raději ketlovací prsten, s nímž se lépe a rychleji pracuje. Je to pevný kovový kroužek se čtyřmi různě širokými zářezy. Prsten si nasadím na prst, zarazím do něj kroužek, z druhé strany kroužek vezmu do kleští a páčím. Pokud si rádi vyrábíte vlastní šperky, vřele vám doporučuji si prsten pořídit, ušetří vám hodně práce. Stojí pár korun.

A je hotovo. Tak jaké náušnice si nakreslíte příště?