Vaše medailony

Chtěla bych vám představit tvorbu Dajrin. Pokud si myslíte, že háčkování je kreativní technika našich babiček, tak to se pletete  Viděli jste někdy cukrárnu s háčkovanými zákusky? Ne? Račte vstoupit...

„Ruční práce“ jsou přisuzovány domácím hospodyňkám, jste ten správný „hospodyňský typ“?

Nikdy jsem neslyšela o tom, že se ruční práce přisuzují právě hospodyňkám, ale když nad tím teď přemýšlím, svou logiku to má a v mém případě to platí na sto procent. Ano, jsem hospodyňka po všech stránkách. Ráda opečovávám svou početnou rodinku, vařím (mé děti nevědí, co je to například školní jídelna), zavařuji, vyrábím si oblečení nejen pro své děti, ale i pro kamarádky, a když už mám nějaký ten kousek oblečení z obchodu, musím si ho ozvláštnit aspoň výšivkou z perliček. Doma si vyrábím obrázky na stěnu, dekorace na stůl a pod dekorace samozřejmě i dečky. Klidně si vytapetuji stěny nebo natřu barvou starší židličku, případně ji i očalouním. Nerada vyhazuji použité věci. Kolikrát se mi je podaří tak přetvořit, že ještě nějakou dobu opět slouží k plné spokojenosti. Jsem prostě neustále tvořící zasněný VODNÁŘ s hlavou věčně v oblacích a plnou všemožných nápadů. K tomu všemu mám naštěstí i zručné ruce, které dokážou zrealizovat vše, co si hlava vymyslí. Sice ne vše se mi vždy podaří na první pokus přesně podle představy, ale jelikož mám hodně tvrdohlavou povahu a
dostatek trpělivosti, nedám si pokoj, dokud se nedopracuji k vytouženému výsledku. Zastávám názor, že uháčkovat se dá všechno, jen se musí přijít na ten správný fígl, nejobratnější způsob, výrobní trik.
Asi to bude znít legračně, ale musím se k něčemu přiznat. Mám velké problémy s pochopením popisů, většinou jim nerozumím. Jsem jako houslista, který umí hrát na housle, ale nezná noty. Všechna má dílka jsou tedy s jistotou originály, jedinečné kousky, neboť vše tvořím z hlavy a případné změny provádím "za pochodu".

Od kdy háčkujete/pletete/vyrábíte a jak jste se k tomu dostala?

S ruční tvorbou jsem se ve větším rozsahu setkala poprvé už ve třetí třídě základní školy. Třídní učitelka, která vedla kroužek vyšívání, si všimla mých obratných rukou, přijala mě do kroužku a
postupně naučila různým způsobům vyšívacích technik. Vyšívaná dílka z mých rukou pak reprezentovala školu na výstavě ručních výrobků žáků základních škol.
K pletení mě přivedla babička, která byla vyhlášenou ruční pletařkou. Naučila mě hladce a obrace, věnovala zbytková klubíčka a já se v patnácti letech směle pustila do upletení prvního svetru.
Jelikož se vydařil, mohla jsem babičce pomáhat s pletením svetříků a halenek pro známé a kolegyňky z práce. Asi není divu, že jsem na to byla patřičně pyšná.
Háčkování se věnuji teprve čtyři roky, ale zcela mě to pohltilo. Už si život bez háčku nedokážu vůbec představit. A jak jsem se k háčkování dostala? Jak už to tak bývá náhodou. Kamarádka
toužila umět nejen háčkovat, ale mít i vlastnoručně uháčkovanou halenku. Jenže zrovna tuto techniku jsem neovládala, nemohla jsem jí tedy radit s postupem. Koupila jsem si bílou bavlnu a pustila jsem se
do výuky háčkování jako samouk. K mému velkému překvapení to bylo snadné, halenka byla za pár dnů na světě a mohla jsem tedy směle rozdávat začátečnické rady.

Jaké další hobby nebo třeba jiný druh vyrábění ještě ráda děláte?

Vyzkoušela jsem si spoustu technik od pletení, háčkování, vyšívání, drátkování, decoupage, pletení z papírových ruliček, korálkování, až po šití a batikování. Ale tvůrčích technik je tolik,
že se mám stále ještě co učit, co vyzkoušet. Můj děda byl zručný řezbář, babička ruční pletařka, otec nádherně maloval olejové obrazy. Jsem na všechny předky řádně pyšná. Jak je vidno, jsem jako to
pověstné jablko, co se nezakutálelo daleko od stromu, hurá .
To u mých dětí je to už zcela jiné. Dcerku ruční tvorba nebaví a tři syny k takové činnosti nevedu. Ale kdo ví, co v nich dřímá.

A teď, co mě nejvíce zajímá: Co Vaše úspěchy? Co se Vám všechno povedlo?

Jak jsem už zmínila, první úspěchy se dostavily už ve třetí třídě s vyšívanými dílky. Zhruba ve 21 letech jsem nabídla návrh na dětský dívčí svetřík časopisu Praktická žena. Upletla jsem ho tehdy malé dcerce. Přijali ho, vyžádali si popis, svetřík k nafocení, ale nakonec ho neotiskli, jelikož se jim posléze barevně nehodil do již připravených návrhů plánovaných do tisku. K pozdějšímu otištění nedošlo, tedy pokud vím. Jelikož se mi ale podařilo zaujmout tak kreativní časopis, pak to považuji za malinký úspěch.
Největší radost mám z toho, že se mé výrobky dostaly až za oceán. Háčkované cukroví cestovalo jak do USA, tak i do Austrálie. Radost mám o to větší, že trpím fóbií z cestování a tak jsem smířená s
tím, že moře zřejmě nikdy neuvidím. Tedy když ne já, alespoň mé výrobky cestovaly za hranice, a to především díky kamarádkám, které mají své rodiny částečně v zahraničí. Vlastně právě háčkované cukrovíčko upoutalo nejvíce pozornosti. Díky novinářkám se dostalo na stránky různých médií.
Účastnila jsem se soutěží o pletařku roku, dvakrát jsem se umístila s háčkovanými kabelkami romantického stylu.
Z mého pohledu je ale nejdůležitější právě to, že mě tvůrčí činnost baví, tvořím s radostí, láskou a úctou ke všem možným materiálům. Ráda kombinuji materiály mezi sebou, využívám kombinace
různých technik. Kreativní tvorba mi přináší nejen potěšení, ale je mi i hrou a relaxací. A to si dovoluji považovat za největší vítězství!

Měla jste někdy životní krizi a nakonec Vám z ní pomohlo Vaše hobby?

Život se se mnou zrovna moc nemazlil, ale to by bylo na jiné povídání. Měla jsem spoustu krizí a trápení, před kterými jsem utíkala do světa kouzelných barviček, bavlnek, drátků a korálků. Svět
fantazie a tvůrčí kreativní činnost mě nabíjejí energií, je to prima způsob relaxace a odreagování.


Jaké jsou Vaše plány do budoucna?

V nejbližší budoucnosti plánuji vyzkoušet rebornování. Výroba realistických panenek mě okouzlila, chtěla bych si tedy jednu reborn panenku vyrobit vlastníma rukama. Zatím si k výrobě sháním jak potřebné pomůcky, tak i materiál a studuji si pracovní postupy. Neskutečně se na to těším!

Děkujeme paní Renátě Kuczerové - Dajrin za rozhovor a přejeme mnoho inspirace do dalšího tvoření. Těšíme se na její první vlastní panenku vyrobenou technikou rebornování.

Poznámka redakce: Rebornování je velmi zajímavá technika výroby panenek – miminek. Pokud byste na fotce viděli tuto panenku, těžko byste hádali, že to není skutečné miminko.