loutkař

Jmenuji se Věra Hrubá. Vítám Vás na mých stránkách, Vašeho zájmu si moc vážím. Žiji v malém a malebném pohraničním městě Broumově. Jsem již sedminásobnou babičkou. Loutky jsem začala vyrábět pro naše děti. Jenže jejich domácnosti se začaly pohyblivými figurkami poměrně rychle zaplňovat, takže mě postupně začaly zahánět na ústup a vlastně to byl jejich nápad, abych zkusila nějaké kousky prodat.

Dnes je doba rychlá a uspěchaná, ale čas strávený s dětmi nad oživlými dřevěnými postavičkami plyne tak nějak pomaleji. Je nádherné a obohacující pronikat do dětského fantazijního světa a pozorovat nečekané rozvíjení notoricky známých příběhů i příběhů zcela nových a překvapivých.

A ten, kdo má chuť trochu potrénovat trpělivost při rozmotávání provázků, může lásku k marionetkám rozvíjet opravdu už od nejútlejšího věku. 

Budete-li mít zájem o nějakou jinou konkrétní loutku, která Vám zrovna do Vaší hry chybí, neváhejte se mi ozvat, budu se snažit vyjít Vám maximálně vstříc.

Postupně jsem se dostala také ke šperkům, které mě neskutečně chytly. K narozeninám jsem dostala řezbářský kurz zaměřený na šperk, který jsem absolvovala pod vedením paní Mirky Řezníkové.

Od té doby neustále něco dlabu, řežu, brousím, leštím. Můj trpělivý muž už občas trpělivost ztrácí v marné a bláhové naději, že bych mohla dělat taky něco užitečnějšího.

Dřevo sháním tak porůznu, tu soused kácí švestku, tu my starou jablůňku. Některé zbytky či odřezky mám od známého z truhlárny. Letos pod stromečkem jsem našla balík různých cizokrajných dřev, jejichž zajímavou kresbou se můžete pokochat v mém albu.

Jsem také majitelkou border – kolie. Díky našemu divochovi se dostanu minimálně dvakrát denně do přírody, ze které nejčastěji čerpám inspiraci.

Děkuji, že jste dočetli až sem. Budu ráda, když se Vám moje věci budou líbit a pokud se rozhodnete i něco koupit, rozhodně se zlobit nebudu.