cz

Dodova

Dodova

Mladá maminka malé parádnice(*9/2014) a manželka truhláře, obdivující poctivě a nápaditě vyrobené předměty. Ráda podléhám kouzlu ručně dělaných dárků (a pomalu učím i svoji novou velkou rodinu otevřít pusu v úžasu, co pro ně někdo vyrobil). Je mnohem hřejivější dostat maličkost s ručně psaným věnováním od výrobce, než zajít do obchodního centra a odnést si jedno z milionu triček, kterých je na každém z x pater, x tisíc variant a které najdete na každé druhé.

Momentálně jsem tu jako čumil-nakupující a sbírám zkušenosti na vyrábění pro domácnost :-) ale počkejte nějaký čas a já vám ukážu (k Vánocům mě totiž muž vyslyšel a dal mi šicí stroj, začínáme se kamarádit a mezi přebalováním- krmením- uspáváním se oťukávám).

Proč Dodová? Protože jsem si vzala nejapného blbouna, kterému kamarádi říkají "Dane", "Dodo" nebo "Ty nukleární hovado" :-D a právě jeho smysl pro humor, a schopnost shodit s úsměvem sám sebe, mě před lety zaujala. A kvůli tomu patříme teď k sobě- i tady jsme tým. 

A teď se pochlubit (a za šikovného muže taky):

  

     

Při tvoření pro domácnost ráda recykluji, Lucince jsem tak vyrobila několik krabiček na budoucí poklady, gumičky, sponečky a vzpomínky z "mléčných krabic".

 

                      Muži jsem vysavovala triko do porodnice, kdyby tu událost nestihl a musel za mnou přiběhnout na pokoj. Ztratil by se, znám ho, nebo by před tím oslavoval, tak aby s ním každý mluvil jasně a srozumitelně :-)

Muž musel před porodem odjet do ciziny a bál se, že tu událost nestihne a bude bezradně bloudit po porodnici. Proto jsem mu savovala triko, aby s ním každý mluvil jasně a srozumitelně (pokud se vám zdá, že nemá oko, máte pravdu- měl protézu zrovna na stole)

 

 

Nikdo se ke kalhotám nehlásil, tak jsem je ušmikla a v ruce si spíchla tašku :-) v porodnici se mi osvědčila, vlezlo se všechno.

 

"Je ostuda, aby si truhlář nevyrobil kolébku pro vlastní dítě." A nějaká IKEA nám tak mohla z dálky zamávat. Toto je originální kousek (stejnou už vyrábět nebude), se zarážkou-páčkou, která zabrání houpání, na závěsu, buk. Vyrobena za 3 dny.

 

Loni v říjnu se pustil do botníku, dílnu ještě tehdy neměl a tak pracoval v kuchyni :-D Ano, měla jsem radost až na půdu.

 

Nejsme maniaci do vlastnění a uskladňování bot, stačí nám pár kousků ("Jé, vpravo dole jsou moje ex-děravé boty"), mahagon máme i na vedlejší kuchyňské lince (kterou si - ano- muž dělal sám), horní police se dá využít jako uložiště tašek, bund a nebo jako lavice pro obouvání majitelů starých kostí a kloubů.

 

Komentáře:

Komentáře mohou vkládat jen přihlášení uživatelé.