Lumkor

Pocházím z 10 (slovy deseti) dětí. Nekecám. Na mě, jakožto nejmladšího, už nezbyla postel. Jako miminko jsem spal s rodiči v jejich posteli. Když jsem chodil asi do druhé třídy, tak jsem se už naštval a řekl jsem: "Až budu velký, bude ze mě truhlář, všem vyrobím novou postel a já už konečně budu mít svoji!"     Hádejte, jak to dopadlo. Dočkal jsem se své postele! Ne že by se ze mě stal truhlář, ale přirozenou migrací mých nejstarších sourozenců. Tedy, když někteří z mých sourozenců odešli z domu studovat, (anebo se oženil, či vdala? Už nevím, kdo si to má pamatovat!) tak jsem po nich zdědil postel! Takže jsem se už nemusel stát truhlářem. Vystudoval jsem stavební fakultu (na kolejích jsem měl vlastní postel!), ale...

Nějaký podivný vztah ke dřevu mi zůstal. Že by láska? Asi ano. Když to všechno zkrátím – auto jsem vyhnal před garáž a z garáže jsem si udělal dílničku, kde různými domlouvátky vychovávám dřevo k vyšším cílům, než jen ke shoření v krbu. Vznešené, že?